Stála tam u cesty
tiše se smála
a v rouše nevěsty
okolí lhala

u toho stromu
louka se zelená
a rakev její
v bílem je halena

ten pták co chodí s ránem
jenž slunci dává možnost svítit
zazpíval naposled bolestné ámen
a duši její nešlo už chytit...