Propletu se mezi piruetami
v masce démona já uschován
neorientuji se mezi siluetami
přišel snad každý, kdo byl zván

Na bál tradičního veselí
je to o tom kdo je a kdo není
tím čím by chtěl být, smutní veselí
hlasitý kolotoč, já a mí známí.

Tluče mi srdce, ač jsem netvorem
sám překvapen, že ještě buší
hudbu překryl závoj s odérem
té hudbě porozumí snad i hluší.

A když lampiónům dojde dech
princezny po špičkách vytančí
poslední kužel světla na schodech
odhodím masku, ač nevím...

zda tvář má bude lepší...