Tak odjíždím s větrem v zádech
cestou krajinou tak smutně pustou
v ránu třeštícím a lidé ještě spí
i já snad brzy budu, tiše a sám
při svíčce hlavu do obláčků položím
sladce omámen tou vůní snovou
tak ještě pohled přes kavalec
a sbohem světe, sejdeme se
snad v příští kapitole
já budu hercem a čekám na tvůj scénář
čekám na tebe můj režisére
když ne plat, alespoň tvůj autogram.