Jen já a ty,
dva snoví otroci,
otvíráš rty
a chceš mi pomoci,

Ale něco mi říká,
že to je lest,
že spadne klika
a řekneš mi čest...

Ty jsi to zvíře,
ta pastička na myši,
ženeš mne k díře
a nikdo křik neslyší,

Nikdo nenatáhne ruku,
nenabídne pomoci,
v těch pocitů shluku
motám se do noci.

Ty: lovec citů,
láska: tvá potrava,
já: po sobě vdovec,
"z pocitů otrava"...