Ležel jsem na strašně dlouhym mostě
občas kolem mě proletěl vrtulník
hrál jsem si na nedostupnou jeptišku
zrovna jsem si slvlékal modrý nátělník

most byl postavenej ze tvejch pocitů
někdy koncem dvacátýho století
vrtulník vysílal černý vlny
doufám že už v blízké době odletí

pijeme zvuky
pijeme zvuky a ty
a ty tu ležíš
ležíš na dně skleničky

dívám se z okna
dívám se z okna a ty
máš zavedený
do těla smutný hadičky

někdy hledám pod hladinou zprávy
vyvíjím se v přirozených etapách
kruhy pod vodou jsou jako sestry
věřím že se jednoho dne vrátíš

ve dne chodím navštěvovat tmu
do dlouhých tunelů na konci lesa
nejspíš je to přirozený proces
upínat se k naději když klesá

pijeme zvuky
pijeme zvuky a ty
a ty tu ležíš
ležíš na dně skleničky

dívám se z okna
dívám se z okna a ty
máš zavedený
do těla smutný hadičky