Můžeš házet kamením,
kochat se cizími vášněmi,
na tom já nic nezměním,
ač je to k zbláznění.

Může slunce hrát,
a trhat mraky na kusy,
může vítr lámat větve,
a srdce tu krásu nikdy nespatří,
když k večeru tváře, prsty zebou,
stříbrné listí barev souznění,
a já nemohu být s tebou, bledým motýlkem,
pak teprve, pak je to k zblaznění...