Promítám si v hlavě den,
kdy jsem tě prvně pozval ven.
Jemný větřík venku vlál,
s tvými vlasy si ladně hrál.
Ty jsi ten nejkrásnější úsměv měla,
duše má z něho oněmněla.
Slunce hřálo na tvou tvář,
nad hlavou se vznesla svatozář.
Přál jsem si,
aby nikdy neskončil, ten krásný den,
plný zvláštních myšlenek,
a nestal se pouho pouhým snem.
Teď, když vidím co jsem miloval,
a co jsem ztratil,
nejraději bych to zvrátil.
Chtěl sem tě mít napořád,
Však ty sis vybrala vlastí řád.
Nechci už dál žít.
Nechci ani minutu bez tebe být.
S bohem lásko má jediná,
budu v dobrém na tebe vzpomínat.....