Napíšu ti na rýžový papír,
co zničí jej i vlahý déšť,
jak moc mi bude chybět tento svět.
Epitaf, co na rýžový papír,
ti shrnu jenom do pár vět,
abys neměl příliš odpadků,
a všechen popel od mých ostatků,
smyl právě onen vlahý déšť.

Vykreslím ti prstem do písku,
co smete jej i menší z vln,
obrazy ze svých nočních můr.
Bestiář, do nějž prstem od písku,
vtisknu všechny z hnusných stvůr,
co mě tolik ponížili,
a důkaz toho, jak mi ublížili,
smete i ta z menších vln.

Pošlu ti na křídlech smrtihlava,
co mi odměřuje každý den,
své poslední nadechnutí.
Duše kus na křídlech smrtihlava,
můj kousek, co tě tesknit nutí…
ty pak stejně zapomeneš,
a nikdy víc si nevzpomeneš,
že jsem byla víc než sen.