Krupky v nohách, krupky v očích, krupky na jazyku,
vlasy zachytí jen pár volánků ze severní stěny a stužku okamžiku...
tam, v zemi, kde kouř má svůj stín
a papiloty nedotykatelnosti
rozpukají klín.
Holubi hnízdí v kapsách hvězd a vrkají neslyšně
jak kastaněty pod hladinou,
jen občas vzpomínky vlažných rán
v sanicích tu plynou...
Smrtelně krásně.
Bude den.