Smrt si říká milá moje,
k rouchu nosí hrdě kosu,
leč mi sahá sotva k nosu
nevzdala by nic bez boje.

Milá moje, kráska smělá,
hrdě kosu nosí stále,
přijít pozdě mám na mále,
filetky si ráda dělá.

Kráska smělá bez skrupulí,
nosí stále svou zbraň sečnou,
nechci načít cestu věčnou,
říká mi, že ráda půlí.

Bez skrupulí, bez ostychu,
zbraní sečnou občas máchne,
potom lehne, chvíli dáchne,
já si zatím hledím štychu.

Bez ostychu smrt si říká,
občas máchne ze široka,
hlava letí, škoda oka,
všude kolem krev si stříká.

Postavu má od van Goga,
zeširoka jí to pravím,
mrkne po mě okem dravým,
rozeštkám se jako doga.

Miluju ji víc než moc,
ach ta její krásná očka,
je to prostě prima kočka,
už aby zas byla noc.