Poeta - moderní literární server


Zpomalený den

Autor: Petra..:-)(M.), 3. 12. 2002, Básně

Takže... toto je moje první dílo, teda není to úplně první, ale myslím to tak, že se to rýmuje - jak se to říká, no, to je jedno..., ale jinak je to asi moje 4. dílo? Já už si nevzpomínám..., je to celkem krátký..., tak se pohodlně usaďte a vžijte se do téhle básně... Děkuji za pozornost.

Dar ve váze z lásky,
květina ve vodě namočená.
Z kalhot vytahovat pásky,
stálas přede mnou vysvlečená.

Ten dopis byl jen pro tvé oči,
ukázala jsi ho všem.
Řekla jsi mi, že si ho jen půjčí,
je tvůj, tak si ho vem.

Den od té doby je moc pomalý,
minuta mi připadá jak rok.
Myslím na tebe a cítím se provinilý,
v hlavě si udělám velký skok.

Zapomenout na to však se nedá,
bojím se toho jen.
Přítel mi v jámě ruku podá,
to byl ale krutý den.