Jít zpět, nasávat vůni hroznů
na vinici, byli jste nevěrní své lásce,
ale toužili ji mít...
kdy stačilo jen snění a pár drobných v kapse,
hloupé fráze, bezvětří a klid.

Ale víte, měli jste ten pocit,
jak to jenom říct, snad mlčením?
Ten dneska dáte na papír
a do písniček, na plátno, které teče tajemstvím
a strhne jako vír.

Jít jenom zpět a žít zas znova,
být zase dítě ... ach, copak snění spasí?
Ne, jistě půjdem zpět...
a rychle, než ruce jak led tuhle jiskru zhasí,
a svoje děti vezmem na ten let.