Milenka
cesmína ostrolistá,
nezavoní a ze rtů udělala pancíř...
Zalévám ji každý den
na planetě nikoho,
kde schází trochu místa.

Jsem syn Malého prince
narozený z jeho přání,
miloval tuhle pýchu,
květinu ve skle hvězdných řas,
ale poznal, věděl,
co je milování.

Jeho růže dávno zvadla,
asi měla kapku charakteru,
tak zasadil jsem tuhle,
nechtěl jsem být sám.
Rudá je stejně, jako uragán,
jinak nevím, věru.