Uvidím Tě, až zhasneš světlo svých očí,
až noc přijde a zůstane,
nad růžencem s deseti korálků z klokočí
duše Tvá vzejde a povstane.

Ucítím Tě, až Tvůj dech vydechne naposled,
až noc přijde a zůstane,
všech momentů, chvílí rychlý sled,
v ten okamžik duše Tvá povstane.

Uslyším Tě, až slova zmizí v mlze,
až noc přijde a zůstane,
tak jako strach zmocňuje se mě drze,
tak duše Tvá vzejde – a povstane.

Unáhlím se až pocítím pocit,
že noc přijde a zůstane.
Chci s Tebou kráčet Věčnou Nocí,
až duše má a Tvá povstane…