Ráno když polibkem Tě probudím.
A snídani Ti donesu.
Pak krásně usměješ se na mě.
A já k nebesům se povznesu.

Jsi anděl do člověka vtělený.
A já smrtelník.
Jsi síla vesmíru celého.
A já jenom Tvůj milovník.

Když potkal jsem Tě.
Vzplanul jsem touhou.
Také však láskou.
Nejen chtivostí pouhou.

City k tobě silně mě poutají.
Silněji než okovy.
Ty city co lásku Ti dávají.
Co slyšet jsou jak koňské podkovy.

Proto tu teď tyto verše píši.
Jak smyslů zbavený.
Abys věděla že miluji Tě.
Že láskou do ruda jsem zbarvený.