Ukrýval jsem se dlouho
ve své dřevěné chatě

Pod teplými peřinami
jsem vstřebával myšlenky

Bylo mi celkem krásně
samota byla volnost

Mrtvým panenkám v patře
jsem občas kradl čelenky

Tisíce roků, nebo den
tam jsem to nerozlišoval

Byli tam velký pavouci
ale i moře soukromé lásky

Občas zazvonil telefón
v tu chvíli jsem byl zrovna venku

Televize si se mnou povídala
ačkoli jsme oba mlčeli

Přátele mi nahradil alkohol
byl tisíckrát věrnější
a taky mi po něm bylo špatně

Nakonec jsem zůstal zavřený
v tom nejmenším prostoru

Na nekonečně velké ploše
v hlavě,v sobě,v chatě...