Jak těžké je jít dál, lásko má,
jsi jak touha zlá, nešťastná.
Jako srp, co někde uvnitř bolí,
jako v nočním stínu žhaví moli.

Odvrácené slunce chce se živit únavou
a pak zjevně zívá nad tou směšnou rozpravou
o královně sedmibolestné,
jejíž jméno je
Dolores.

Stále jdeme dál po okvětí,
odprošený svět k nám doletí.
Lásko má, jak pěst zaťatá v kouři,
čistý duch jsi v Shakespearově bouři.

Odvrácené slunce zašlo se svou únavou
a já stále píšu tuhle směšnou píseň svou
o královně sedmibolestné,
jejíž jméno je
Dolores.