Leknínem přikrytá
za noci černé,
polykám slzí proud.
Do dlaní zachytím
zrníčka času
studený písek
co hryže
do srdce cejch.

…pláču když usínáš
pláču když spíš..

Po paty oděná
baldachýnem z nebe
trucuju bože,
utíkám od tebe
od lidí,
od sebe…
utíkám zapomenout
do zahrad
neviděných.