Až jednou navečer procházet se budeš
A vlasy rozcuchá ti lehký vánek
Snad ruku v ruce s někým půjdeš
Tím místem, kde vládne už jen spánek.

S tím, koho tolik ráda budeš mít
Šťastná a přemítajíc o lásce
Mezi kameny náhrobními můžeš jít
Na té své večerní procházce.

A stěží tě to napadne
Že pod jedním z nich může spát
A neznat noci a neznat dne
Ten, kdo měl tebe tolik rád.