Z té tmy bolí mne oči,
z chladu tuhnou mi líce,
štěstí jednou tu vkročí,
pak nepřijde už více,

A proto čekat budu,
na naše setkání,
nenechám to osudu,
já řeknu mu své přání.

Aby přesně věděl,
co tajně jsem si přál,
věčnost já tu seděl
a už nevydržím dál...