Na hoře plakala panenka hadrová
Chyběl jí otec a láska
Ozvěny tančily na stropě z hedvábí
Oči jí halila hedvábná páska

Páska si žila svůj život
Nechtěla nikomu ublížit
Mlčela do ticha
Z kterého vzešla
Potřeba k smrti se přiblížit

……

stojíme na starém nádraží
vlaky jež milujem odpluly v dál
tíží nás svědomí,otázky,hvězdy
proč nejsi tam kde včera si stál?

Příteli,můj jediný bratře
Ticho co vytvořils řeklo mi mnohé
Jestli mě na konci mé cesty zapřeš
Nenajdu odvahu vyslovit sbohem…..