Za zábradlím stojí,
přemýšlet přestala,
teď se už nebojí,
ta chvíle jí nastala...

Už jenom pustit madlo,
aby to něco spalo,
skončilo.

Však drží jí tu víra,
nikdo nic nepopírá,
skočilo.

Pád dlouhý jako život sám,
hladina je v dáli,
já jeden špatný pocit mám,
že jsme se jí smáli...