Slunce zachází, noc se blíží,
já sedím sám ve tmavém pokoji,
prázdno a samota mně tíží,
a nejvíc, nejvíc obojí...

Jako když potřebuješ pomoci,
nestíháš rytmus svého života,
díváš se přez okno do noci,
a kdo s tebou je? samota...

Prázdno obklopuje a bolí,
kamkoli jdeš, musíš ho brát,
pak přijde přítel, dostane holí,
možná i za tebe, je to tvůj kamarád.

Toho se drž, toho se nevzdávej,
on bude s tebou a ty zase s ním,
choď pořád veselý, radost rozdávej,
některým pomůžeš, toto už vím...