Stokrát uschly slzy
a já se znova narodil
jako každé ráno
po marně probdělé noci

jako bych čekal změnu
malý zázrak - třeba východ slunce
nad smetištěm
ale

vzkazy prstem psané v oparu oken
se rozplynuly v nevyřčených modlitbách
a každým úderem srdce
neděje potemněla

bezmocným gestem
jako potulný komediant
kouzlím usměv
na rtech vyprahlých po (čemkoliv té ceny)

na chodnících našel jsem trochu peří
dva knoflíky
a smrt
nabízející vysvobození

odmítl jsem i tentokrát
protože můj nos
je stále příliš červený