Vím, je to moje milování,
jen moje, no tak přestaň už...
Vás všechny nosím v jedné dlani
a skrz tu dlaň si bodám nůž.

Dnes jsi tu ty a zítra jiný
a pozítří ten třetí snad,
zas mezi prsty čerstvé klíny
vrážet si budu, počítat.

Odejdi za tou, co tě hladí,
vždyť já jsem holka bez citu.
A přece ten cit mě často svádí,
jen jednu noc, tajně, v zákrytu.

Budu tě mít, však ne už sebe,
proč ležet na tvém rameni.
Objetí hřeje a pak zebe,
vím, byli bychom ztracení.