Prší, a bude pršet
mokré čárky trhají se na předmětech,
kapky končíc v přemetech,
umývají tichý svět.

Lidé se choulí.
aby ani jedna z nich neukápla na pokožku
roztržití trošku
skrývají v šatech svoje touhy...

Stačí rozpřáhnout ruce
nechat si omývat dlaně
vodu pustit stékat ladně
v těle rozžehneš slunce

i když ho vyhlížíš marně
klopotně klokotáš chodbou
cítíš jak tiše s tělem se prolnou
ptáci co nevidíš na ně.

Stále s úsměvem na rtech
a zářícíma očima
bokama svůdně ladnýma
stačí jen jeden nádech

v tu chvíli tak povzbudivá
rozproudí se proudy smíchu
i když někdy toneš v tichu
pro mě vždycky krásná, milá.