Už nemáš ni vteřinu,
nemáš ani kousek
Z vysokého komínu
cáry kouře rvou se.

Teskně hledíš do kraje
prsty se ti chvějí
potom tiše zívaje
oči se ti mění.

Zaléváš je slzami
vykvete v nich hoře
kdosi stojí za námi,
v rukou čtyři nože.

Když je hodí do těla
cítíš jak to píchá?
To tě krutě dostala
krvechtivá dýka.

Ty plazíc se do houští
a říkajíc zle je
víš že ještě tepe ti -
že se něco děje.

Cítíš že jsi živoucí
jak ti hoří tělo
život je dechberoucí
dřív to přijít mělo...