Spíš!
Spíš,
a nevíš, že tu jsem,
spíš,
a možná něco se ti zdá,
spíš,
a nevíš o ničem.
Spíš,
a nevíš, že se dívám,
jak oddáváš se vlastním snům,
hned všechna světla pozhasínám,
aby zčernal celý dům.
Nechci rušit tvůj klidný spánek,
tak mlčím, ani nedutám.
Chci ti říct jen : "Zavolej mě,
kamkoli a budu tam!"
Až se vzbudíš, budu tady,
doufám, že to oceníš,
že najdeš na mně jenom klady,
až ze spánku se probudíš.
Teď spi.
Já budu se jen dívat,
dívat se, jak klidně spíš,
tvůj spánek budu tiše hlídat,
dokud sám se nevzbudíš.