Tvá nádherná tvář,
je jak hvězd na obloze zář,

tvé rty k hrám mne lákají,
tak silně, až andělé plakají,

nemohu tomu ani zdaleka odolat,
netusim jak se ti podarilo me zdolat.

Tvou krásu i růže závidí,
jen ty,bolesti dokážeš mě zbaviti,

bez tebe svět je černý a sychravý,
bez tebe mi přijde ponury a nepravý.

Dluzim ti tolik moc každý den,
kéž tohle není jen nadherný sen,

a pokud je, chci si ho pekně užít,
každou vteřinu a dotek si prožít,

už nemohu bez tve krasi být,
jak jen se tohle může dít,

tolik si me okouzlila,
celou mysl mi poblouznila,

tolik tě mám rád,
proč se toho tak bát,

co jen budu moc chci ti dát,
něco ve mě začíná tát,

Tenhle pocit neznám,
ale pro tebe se rozdám.

Vím že v hlavičce to máš zmatený,
ale věřím že to není úbec ztracený,

všechno se náhle krásně vyřeší,
a ty, doufám skončíč v mém náručí.