Strach obchází ruku v ruce kolem mého pokoje svrbíc pahorky zduřelých dvorců
skuhravost bezbranného dítěte jež se přisaje a nedočká se
nekonečné mdloby pramenící z matčina zmizení
jediné, co je navzájem spojuje je odcizení.
Nezaplaveno přílivem života sálajících žláz
řve, řve a řvát bude než jej uvrhnou tam, kde být nechtělo.
Proč po lásce následuje utrpení? Kdy se dostaví úleva?
Kdy obyčejné surové pomazlení?
Strach z vysvobození uděluje pouze…
Smrt a samota.