Co po mě teď chcete? Jak se opovažujete na mě jen podívat? Kdo vám dal právo na mě mluvit? Všichni jste mě opustili a nechali mě vyválet se v těch sračkách. Říkal jsem si, že vám to nemůžu mít za zlé, ale mám. Mohl bych vás nenávidět, ale k nenávisti je potřeba nejdříve láska. A tu já k vám dávno nechovám. Všichni jste se na mě vysrali, když jsem vás potřeboval, tak mi teď nemějte za zlé čím jsem.. Jsem jenom to, co jste ze mě udělali vy. Monstrum bez svědomí. Monstrum bez citu. Divíte se? Proč? Vy se ještě ptáte?
Mysleli jste, že jsem tak silný, abych vydržel vaši ignoraci? Ano byl jsem silný. Vydržel jsem to a naučil se žít sám. „Člověk v životě umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele“. Vy všichni jste byli moji přátelé a já bych za vás byl dýchal. Kdyby jste mi řekli, že skočíte z mostu neskočil bych s vámi, ale čekal bych na dně, abych vás mohl chytil. A vy jste mě opustili. Nechali jste mne samotného. Se ztrátou každého z vás jsem umíral. Bylo to umírání nekonečné a plné bolesti. Když konečně nezbyl ani jeden z vás, věděl jsem, že má duše je mrtvá. Zůstala pouze zášť.
Zůstali jste mi dlužni mou lásku k vám. Nevracejte mi ji. Nestojím o ni. Chci vaše životy. Chci vaše štěstí. Chci každý okamžik, kdy se usmějete, protože něco tak krásného, jako je úsměv, vám nenáleží. Nezasloužíte si ho. Nemohu se smát já? Tak vy taky ne! Chci aby jste cítili vinu za to, čím jsem se stal. Chci být svědomím, které vás nenechá spát! Chci aby jste věděli, že vámi opovrhuji. Nenechte se oklamat mým klidným vzezřením. Je to pouze chladná zášť. Člověk bez přátel, je jako anděl bez křídel. A já už se dlouho necítil jako anděl. Ted vám chci vzít vaše křídla. Chci je zakopat hluboko pod zem. Chci je poplivat stejně, jako jste vy poplivali mou lásku k vám.
Nemůžete se hájit.Víte, že si to zasloužíte. Víte, že jste pochybili. Že jste mě zabili. Tohle nemůžete napravit. Čas vrátit nelze a mě mé svědomí navrátit nedokážete. Smiřte se se svým osudem a nechte se pohltit mou nenávistí. Nebojujte. Slzy nepomůžou. Neznám milosrdenství. Vy jste jej taky neznali. Tak pojděte stejně, jako jsem musel pojít já. Chci vidět vaší bolest. Chci se nasytit vaším neštěstím.
Každý z vás mě jednou zabil. Duše člověka je umístěna v každém jeho příteli. Moje duše zmizela spolu s vámi. Každý z vás je vinen. Každý z vás mi dluží kousek duše. Přišel čas to splatit. Tak dělejte! Chci jí hned!