uvězněná stébly lipnic
vpletená do osudu pole

stáváš se masitým květem
pro poslední včely
které pro sílu
vyvzdychaných lánů
nemají náladu
obírat kosti

(a)
zatímco u cholerických silnic
přezrávají hrušky

aby svou sladkostí
rozežraly kapoty
tajně zaparkovaných aut
mileneckých synapsí

ty sehnutá pod tíhou času
hledáš lásku pod hroudami
co nafoukal tam
loňský vítr


(a)
udupal dva metry
pod zem