Černožlutá oblaka pražské jarní noci
ethylalkohol, myšlenky a intenzivní pocit
vůně parfému, pouliční lampa, tvé oči
krok mám lehký, noc je vlahá, jen nebe se točí
možná se točí má hlava
Krásně se díváš, ruku mi svíráš
a nechce se mi domů
Promiň, poruším pravidla a otevřu ústa
a děkuji Bohu, že ten pocit mi zůstal
láskyplné vyznání splývá mi ze rtů
přes sliby přátelství
Možná ti ublížím a možná ty mně
ale nemohu než požádat tě právě teď jemně
ať přese všechny uzavřené dohody
staneme se přeci jen více než přáteli
Nejspíše marně a dost možná hloupě -
- miluji tě