Najdu Tě v některém z milionu světů
ve kterých jsem nikdy nebyla.

Kde je Dveřník co otevírá bránu
do krajiny kterou potřebujeme najít?
Odhalí místo,
navlékne čas,
pozdrží myšlenku
a my se můžeme rozhodnout zda chceme zůstat.

Zkřížil jsi mi cestu
a v okamžiku téměř posledním
vstoupil do mého hledání.
Opustím dveřníka Smutek
a na dobu doteku tvé dlaně na svém srdci
nezmizím.

Prozatím nechci vědět jaké to je, když se rozdělíme.
Ještě ne,
ještě jsem se Tě nenaučila zpaměti.
Nepouštěj mě a neopouštěj mě.