Zjizvená hroty života
soukám se do lastury.
Přes ruce závoj
ze slzavých perel
prostírám každé ráno.
Zalitá sluncem krvavým
stojím vprostřed samoty,
bez strachu a vzpřímená
trhám nebesa.
Jehlou kostěnou,
nití ze šlachy
košilku pro syna
šiju si.