Chybí mi tvůj milý hlas,
co říkával mi všechno spraví jednou čas.

Chybí mi tvé dotyky,
co ve vlasech dělávali mi cudlíky.

Chybí mi tvá moudrá rada,
ta od scestí mě vždycky hnala.

Tvé životní zkušenosti,
hltala jsem jedním dechem,
teď náhrobní kámen,
zarůstá ti hustým mechem.

Chybíš mi a chybíš všem,
bez tebe jde náš svět do kolen,
kdybys tu tak mohla být,
a jako vždy vše napravit.

Chybí mi tvé dobrůtky,
sem tam i ty námitky,
a hlavně dobré vyhlídky.

Chybíš zkrátka všem a celá,
z nás už s tím nikdo nic nenadělá.

Já bych chtěla jen,
ať víš jak moc chybíš nám všem.