Zapaluji čtyři svíce
zapaluji při vzpomínce
při vzpomínce na Tebe
byls mi hrdinou!

Do tmy svítí jen tři svíce
ve tmě sedím přemýšlíce
tak dlouho
co do života jedné svíce
byls mi oporou!

Už jen dvou svíc plameny
u sdrce mne zahřejí
pozdrav můj Ti vyřídí
modré oči pomněnky
byls mi příkladem!

***

Sedím tiše
v koutě místnosti,
oči upřené
na poslední
ze čtyř plamínků.

Představuji si,
že až zhasne,
ukápne poslední slza!
Slza
hořká a chutnající
vzpomínkou na den,
kdy jsem o Tebe
navždy přišla!

Zahodím všechny
konvence
a budu hrdá,
že konečně
dokážu říct
jak mi chybíš
jak jsem zničená
jak chci křičet
něco rozbít
zničit!!!

Jenže...

***

Umírá jiskra poslední svíce
já znovu oblékám své konvence
a s falešným klidem v hlase
si pomyslím
,,Sbohem. Byls mi tím nejlepším otcem!"

A jediným vzdychnutím
ukončím trápení
poslední svíce
a naposledy tak
projevím
rozervanost své duše...