Beznaděj ti svírá pěsti,
den se klátí k soumraku
Kam zmizelo tvoje štěstí,
smutný rytíř ve fraku?

Slova ostrá jako nože
stíny kolem šeptají
Karavany, ach můj Bože,
marně cestu hledají

Smrt už svoje
koně ková
pro tu holku
ze Žižkova

Obloha má barvu vína
brzy ji však odhodí
Jsi jak vetchá pavučina
jako rybář bez lodi

Osud leží na dně flašky
den se koupe ve smutku
Přítelem jsou už jen prášky
zavřou vrátka zármutku

Smrt už svoje
koně ková
Sbohem, Madlo
ze Žižkova

Ilustrace Ježibaba