Cítím bolest, cítím chlad,
nechtěj to taky zažívat.
Oheň, bolest, potupa, koukni
na mě, na hňupa ...

Chtěla milovat jen jednou,
svést se nechala, pod tajemnou
oblohou, bez mraků,
a píseň chudáků slyšela v dáli.

Rozum odpustí, srdce snad přebolí,
avšak duše nikoliv, na ní bude
velký šrám, jen ty a tvůj monogram,
je to nelidský a krutý klam.

Chtěl jsi cítit velký žár,
nevím, jsi ty vlastně žhář?
Moje duše bolestná ... nutí
myslet na posla, který se
nudí bolestí ...

Duše nechť to odpustí