Když úzký proužek dýmu
z dohořelých svíček
nabízí jiskru očím
za hradbu ztěžklých víček.

Teď všichni krákoraví
v mé hlavě mají schůzi
a jednohlasně pějí
o nukleární fůzi.

Sám v tratolišti citu
já smutný promotér
v rukách tři pírka vraní
a rozpálený tér.