Sedím na okapní římse.
…nohama houpám…
přemýšlím…viním se…
a v nose se šťourám.

Odrazit se jen!!
a pomalu padat…
Pak zastaví mne zem.
Konec špatných nálad???

Já skočím!!…To Vám povídám!!!
Už není cesty zpět!
…. /kde odvahu vzít mám/….
Mám opustit ten svět?!?

Je smrt moje naděje??
Nebo ještě žít???
To volba teda těžká je.
Mám skočit?!?