Všechna slůvka rty vyslovená,
když do veršů poskládáš,
vznikne báseň o lásce,
kterou ze svých rtů,
zpátky na mé pokládáš.

Já neříkám nic
jen vnímám ty polibky,
nic víc.
Dvě srdce a dvě těla
tančící v obětí
a rozechvělá.

Zabalím tě do své náruče,
jak křehký šperk do vaty.
Už nevnímám svět,
jen tu báseň ve které jsme
ty a já
já a ty .