„Počkám na tebe
na konci nekonečna,
protože všechno
jednou pomine,“
řekla jsi mi, krásko
jindy nevýřečná,
a pak zmizela jsi
potěšit jiné

„Počkám na tebe
za devatero lesy
a pak můžem spolu
bloudit ještě dál“
Však odkud počítat?
A kterým směrem? Kde jsi?
Ještě jsem tě, milá,
hledat nepřestal

Občas se mi zdává,
že vidím tvé stopy
Potom ještě dlouho
nemůžu klidně spát
Ty jsi moje pravá,
má archa za potopy
Polib mě, má múzo
Chci tě milovat