Poeta - moderní literární server


Rybar v riflich

Autor: kulda, 27. 9. 2009, Básně

Hledani sama sebe


Rybar v riflich



Prochazim se v novych riflich
u pobrezi v Malibu
je to spise z rozhorceni,
nez z dobreho nakupu
pujdu dal az k te vode,
která muze za vsechno
stve me to, tak zarvu nechapave:
vzdyt nebyly zadarmo!
dojdu az k tem pramenum,
kde se steka Labe s Vltavou,
az tam najdu reseni
a oblohu modravou
podivam se dozadu,
vpredu je jen voda
nede mnou jen obloha,
tech rifli byla skoda.
...
Rybar sedel nehnute,
bylo mi ho lito
nevedel, ze navecer
bude mit prazde sito
stouchnu do nej, reknu Pane,
co si o me myslite?
zvedne hlavu, podiva se,
mlcky zarve: zmiste!
nechapal sem co tim mysli,
stouchnu do nej zas
on na to nehnute jen:
vypadnete vcas
slova z neho nevyloudim,
tak jdu o kus dal
pak se vzbudim a uvedomim,
ze sem prave spal
...
Z caje zbyla jenom voda,
stejne jako ve snu
rohlik s maslem namazany,
tak si do nej kousnu
premyslim kdo ten rybar,
za koho se skryva
kazdeho nenavidi,
jenom ryby chyta
pak mi bleskne hlavou
zajdu na to místo
najdu toho rybare a zeptam se ho,
Pane, je tu místo?
...
Ale jak ho vlastne poznam,
sedel, civel, doblba
bandaska s rumem otevrena,
udice jak opratka pro kapra
uz vim, nahle je to vsechno jasny,
nebude v tom problem
mel totiž na gatich
vyrazeny emblem... Jeans.