Poeta - moderní literární server


Konec?

Autor: Iswida Hvězdička, 22. 9. 2009, Básně

Toto dílo NENÍ MÉ, nýbrž MÉ MAMINKY. Je hodně staré, ale zajímá mě, co na něj řeknete... Původně jsem sem chtěla něco sama vybrat, ale mamka ten sešit střeží jak sedmihlavá saň, tahle je jediná napsaná jinde. Zakázala jsem hodnocení, abych na tom nevydělávala(/neprodělávala), můžete do komentů napsat, co byste dali.

Co je to modré z nebe?
Jen potrhané mraky.
Co je to mám rád Tebe?
Vždyť ji miluješ taky.
Co je to chci být s Tebou?
V mysli ti tančí jiná.
Co je to láska?
Drahý, jen bolest připomíná.
Co je to něha?
Ta úzkost pod košilí.
Co je to touha?
To, co mě zabíjí.

Potichu vkrádá se,
zezadu udeří Tě
s jistotou ve hlase
jak rozesmáté dítě.
Udeří - upadnu.
Jak těžko se mi vstává.
Samota, drahý můj,
mě tiše zamotává
do těžkých pavučin,
co svazují mé ruce.
Jen tiše dýchám
a neslyším své srdce.
Neslyším? - Není tu.
Snad na podlaze leží,
v příkopě, najdeš ho?
Drahý můj - už ztěží.