Ó má vznešená,
tolik přitom vzdálená,
má srdcervoucí touha
s něhou spojená.

Ztratila jsi cestu,
nevíš kudy jít,
nemůžeš se rozhodnout,
nechci bez tebe být.

Slza, další a ještě jedna
skrápěla by Tvá ramena,
teď padají nazdařbůh,
svědkem je mi nebe, země, vzduch.

Tvé ladné křivky
zahrnul bych polibky,
přiblížil se k tobě,
zažehl světlo v domě.