Jsi jako růže,
jenž je plná trnů,
přesto vonět může,
ale komu?

Volám Tě z zdaleka,
v mysli mám vizi,
v očích jsou slzy,
když obraz rázem mizí.

Tvůj laskavý pohled,
vrozená divokost,
Tvá blízkost na dohled
hřeje až mrazí,
...taková maličkost,
most tady schází.

Řeka je divoká,
dravé jsou proudy,
strháván nevím kam,
bůh, ať mě soudí...