Tvůj pohled lásko klame
a divně se teď chová
dřív nohy podlamoval,
teď ranou vaz mi láme.

Ten zámek v nadoblačí,
kam hlas tvůj odnášel mě,
má náhle tvrdost země
co za vlasy mě vláčí.

A náhle někdo jiný
teď stojí po mém boku.
Já zdivočelá kopu
a rvu ty hladné stíny,

co na dně šedých očí
ti zatly sedmé nebe,
než mrznout vedle tebe,
to nahnu se
a skočím.