Stoupá mi do očí,
slastně leží na jazyku.
Ještě několik kapek
loudím ze skla
s jednou nohou.
Polykám trpké hrozny
na podzim česané
rukou mladé děvy.
A dívám se skrze střed
na dlaně pěvně tisknoucí
pomíjivé štěstí večera.
Vzdala bych se všeho
pro život:
s jedem na jazyku…
…cítit motýlí křídla….
….v útrobách svírat pekelné ticho….
….míchat koktejl citů…
….sakra žít!!!