Poeta - moderní literární server

Co bylo - zní

Autor: Alfonz Hvězdička, 3. 9. 2009, Ostatní

Na 4denním festivalu jsme v našem atelieru pracovali i s alikvotním zpěvem. Při skladbě Villarosa Saliardi se mi v hlavě nakupily obrazy, dojmy se zvuků, rytmů, pocitů... Zní mi stále. [i]nejspíš to není báseň tak snad v Ostatním je to správně[/i]

výron obrazů hmotných před životem
… šepotání příslibů …

„Pulsování“

příliv nejistot
odliv nadějí
Hamižné nevědomí strhávajíc bezradné

„Tepání“

Mít sytý žaludek.
Zúrodněné lůno.
Květ ohně v bezvětří.

Výkřiky slov dosud nezrozených
bobtnají v půdě neorané

„Dusání“

tělo bez vláhy
duše bez očí
s bezcitným bohem vnitřnosti trhané
krvavé potůčky v zpopelených vlasech
chuchvalce kůže v rozryté zemi

Za Boha!
za maso!
Za Život!
za vodu!

Ve-ni! Ve-ni!

„Vlnění“

zní a zní a zní
od srdcí k bohům po kapkách přetéká
od bohů k lidem po slzách se roní
smrt, klid,
ticho,
mír…

„Plynutí“

chvěním lidských myslí
z jeskyní do chýší
s šamanským znakem na nahém těle
v syrových tónech z dvojzvučných hrdel
tryskají prosby i vyznání

Sao ~ Sao ~ Sao

Kudy jít …
Jak žít …